Sakrální plastika Piety z kostela Sv. Kateřiny
u Chotěvic, okres Trutnov
( St. Katharinsberg )

Sakrální plastika Piety byla součástí mobiliáře poutního kostela Sv. Kateřiny stojícího na temeni návrší stejného jména, ve výšce 523 metrů nad mořem, nad vsí Chotěvice v podhůří Krkonoš. Objekt byl obnoven v pozdně barokním stylu v letech 1832 až 1836 po devastujícím požáru za letní bouře – způsobeného úderem blesku v noci z 12. na 13. července 1832. Obnovená podoba kostela byla rekonstrukcí původního stavu kamenné stavby z roku 1666, datum založení bylo zjištěno objevem zazděného kamenného ostění s vytesaným letopočtem. V této lokalitě tak kamenný kostel nahradil původní malý dřevěný sakrální objekt z konce XIV. století, zničený v období husitských válek roku 1424 a po roce 1644 za války třicetileté.

Vzhledem k okolnosti, že rekonstrukce kostela a obnova jeho mobiliáře byla umožněna díky finančním darům a příspěvkům komunity věřících a významného donátora v osobě Gabriely hraběnky Deymové ze Stříteže, manželky majitele panství Františka de Paula hraběte Deyma ze Stříteže, lze důvodně předpokládat, že stejným způsobem bylo v dalších desetiletích rozšiřováno a doplňováno i jeho vybavení liturgickými předměty a výtvarnými díly. Plastika Piety podle ikonografických pramenů byla umístěna v prostorné nice na levé straně lodi kostela při čelním pohledu k hlavnímu oltáři Sv. Kateřiny. Plnila tedy funkci postranního oltáře. Z dostupných pramenů vyplývá, že byla společně s ostatním vybavením odborně posouzena a vyhodnocena jako umělecky vysoce cenná. Následně pak bylo v rámci oprav kostela v letech 1918 až 1920 provedeno její zrestaurování. Po roce 1948 přestal být kostel jakkoliv udržován. Součástí jeho inventáře byla Pieta až do roku 1966, kdy poutní kostel Sv. Kateřiny potkal smutný osud mnoha sakrálních staveb v naší zemi, v oblasti Sudet pak zvláště, a to jejich demolice. V našem případě mající podobu odstřelu objektu pyrotechnikem dne 5. května 1966. Části mobilárního vybavení, společně s plastikou Piety, byly druhotně přeneseny a umístěny bez významové souvislosti v lodi kostela Sv. Petra a Sv. Pavla v Chotěvicích.

Plastika Piety je řezbářskou prací, vzniklou v 60. – 70. letech XIX. století. Jméno tvůrce je neznámé, na plastice nebyly při průzkumu objeveny žádné značky či datace, které by umožňovaly určení konkrétního autora a doby vzniku díla. Toto zobrazuje ustálené výtvarné pojetí Piety v podobě sedící Panny Marie s tělem Kristovým položeným na klíně či ležícím na zemi s horní částí těla opřenou o Mariiny nohy. V případě kateřinské Piety autor zvolil druhou z výše uvedených variant.

Znalecký popis

PietaPieta je řezbářskou prací v lipovém dřevě s povrchovou polychromií plastiky. Jak již bylo uvedeno, dílo je koncipováno jako sedící postava ženy – Panny Marie, s mrtvým tělem svého syna – Ježíše Krista, sejmutého z kříže, v okamžiku hlubokého niterného žalu matky, jejíž tvář s expresívním výrazem bolesti a pootevřenými ústy je obrácena vzhůru k nebi. Tělo Mariino je torzem, chybí předloktí obou paží, které byly zřejmě u intaktního díla pojaty jako široce rozepjaté, mírně svěšené k zemi v bolestném gestu žalu nad ztrátou syna. Autorem použité výtvarné pojetí biblického velikonočního mystéria se do jisté míry vymyká tradičnímu schématu, kdy Panna Marie ve většině případů je tvůrci zobrazována s hlavou skloněnou dolů a hledící na umučené synovo tělo. Totéž lze říci o umístění Kristova těla v umělcově kompozici. Ikonografické srovnávací prameny.

Pietu většinou zobrazují jako sedící ženu, s mrtvým synovým tělem v náručí, kdy pravá paže Mariina přidržuje bezvládné tělo ležící v klíně, s levou paží volnou a rozepjatou v gestu bolesti. Přímo vzorem a inspirací pro mnoho umělců je proslulá vatikánská Pieta od Michelangela Buonarottiho z tzv. francouzské kaple basiliky Sv. Petra v Římě, právě v této podobě umělcem vytvořená.

Tělo Krista z kateřinské Piety je položeno na zemi, s horní částí korpusu uloženého mezi mírně rozevřenými koleny Boží matky, přidržujícími v podpaždí Kristovo tělo s pažemi volně svěšenými vně nadkolení Mariina těla, jejíž svrchní šat je současně ochranou a poduškou. Nohy Krista jsou pokrčeny a položeny na sebe, v oblasti nártů a obou chodidel dochovány v torzu. Chybějící části jsou však zachovány a umožnují tak přesnou rekonstrukci postavy.

Za tradiční lze označit užití barevných tónů povrchové polychromie plastiky. Postava Marie je oděna dlouhým šatem rudohnědé barvy rozličné sytosti, přes který je přehozen modrý svrchní plášť, lemovaný dvojitou zlatou linkou nestejné šířky. I tato část oděvu vykazuje proměnlivé valéry sytosti a barevnosti. Hlava je zavinuta bělavou rouškou, rovněž akcentovanou jednoduchou okrajovou zlatou linkou. Stylizované sedátko v podobě strukturovaného kamene či balvanu je pojednáno černozelenými teplými barevnými tóny. Nahé tělo Kristovo je zahaleno bederní rouškou tradiční bílošedé barevnosti, bez stylizovaných krevních skvrn. Inkarnát pleti vyjadřuje posmrtný stav, zemitě hnědý tón je použit jako barva Kristových vlasů a vousů. Nezřetelná je tonalita ran po mučení a stigmat, původně jistě výrazná v barvě krve. Podstavec plastiky ve tvaru nepravidelného osmiúhelníku je vytvořen jako travnatý pažit v lomených olivově zelených tónech.

01

Plastika je zhotovena řezbářskou technikou z lipového dřeva a sestavena z jednotlivých, samostatně vytvořených segmentů, sjednocených finální úpravou a povrchovou polychromií. Lze říci, že se jedná o dílo zručného řezbáře s uměleckým přesahem, majícího zkušenost s modelací lidské postavy a znalost anatomického kánonu. Odhalená postava Krista je citlivě modelována s realistickou věrností posmrtného svalového tonu, v nazarénském pojetí, ve výtvarné zkratce, bez hlubšího zvýrazňování anatomických detailů. S tvůrčí, až uměleckou úrovní se lze setkat v partii Kristovy tváře jako celku i jejích detailů, např. vlasů, či na pažích v modelaci dlaní a prstů.

Postava Panny Marie je vytvořena modelací jejího oděvu, akcentujího kontury Mariina těla jeho řasením a hloubkou řezby, vytvářející současně iluzi různosti materiálu spodního a svrchního šatu i roušky, zavíjející její hlavu. Detailně je plastika řezbářsky pojednána při frontálním pohledu, odvrácená strana je vytvořena jen velmi schematicky. Primárně se tedy jedná o dílo, které nebylo určeno k umístění ve volném prostoru, požadován byl čelní pohled v interiéru.

 

Dochovaný stav vykazuje značné stopy degradace použitého materiálu, a to v kombinaci několika faktorů. Předně se jedná o působení dřevokazného hmyzu – červotoče, vedoucí k rozsáhlým poškozením v ploše a detailech výtvarného díla. Bližší ohledání vede k závěru, že tento již prakticky není aktivní. Ve výsledku však jeho předchozí působení vyžaduje rozsáhlý restaurátorský zásah. Druhým limitujícím faktorem stavu díla jsou nevhodné klimatické podmínky, v nichž bylo dosud uloženo, zejména nevhodné vlhké prostředí.

Nedílnou součástí plastiky je rovněž podstavec, na kterém byla instalována. Je vytvořen ze dřeva, truhlářsky z hraněného řeziva, vytvářejícího bednění. Má tvar obdélníku se zkosením čelního nároží v úhlu 45 stupňů, krytým řezbou stylizovaného antického sloupu s korintskou hlavicí. Horní strana podstavce je začištěna lištou s radiální žlábkovou profilací, spodní okraj podstavce je kryt plochou lištou. Nárožní stylizované pilastry mají čtyř žlábkovou kaneluru dříku, po okrajích lemovaným dvojitým mělkým žlábkem. Pod stylizovanou antickou hlavicí jsou ve dvou úrovních v žlábcích kanelury v horní části umístěny 4, respektive 2 drobná stylizovaná vajíčka se zlatou polychromií. Ve shodné barvě je rovněž pojednána vlastní řezba pilastrové hlavice. Celek podstavce je sjednocen nátěrem smetanového odstínu.

Na čelní straně podstavce je umístěn malovaný latinský nápis, mající formu velkých písmen o velikosti 9 a 7 cm, provedených ve zlaté barvě s tenkou černou okrajovou lemovkou.

Text nápisu

  • SANCTA MARIA
  • VIRGO
  • DOLOROSSIMA
  • ORA
  • PRO NOBIS

V překladu… „ Svatá Marie, matko nejbolestnější, oroduj za nás“ …

Plastika Piety

  • výška: 122 cm
  • hloubka: 65 cm

Vlastní podstavec plastiky: nepravidelný oktagon o šířce 98 cm

Soklový podstavec

  • šířka: 108 cm
  • výška: 106 cm
  • hloubka: 76 cm